Řešená témata a jejich koordinátoři
Společenská percepce krize biodiverzity - Sociologický ústav AV ČR - Jana Stachová
Krize biodiverzity je přírodní jev, který má však široké společenské konotace. Pro ochranu biologických druhů je podpora a pozitivní postoj společnosti zásadním předpokladem. Pro porozumění důležitosti biodiverzity samotné a zvláště její probíhající krize je nutné podrobit zkoumání společenské podmínky, v jejichž rámci tato krize probíhá. Přírodovědecké poznatky o stavu biodiverzity, týkající se hub, rostlin, živočichů, či celých biotopů a ekosystémů, budou dávány do kontextu znalostí a postojů různých sociodemografických skupin společnosti. Různé sociodemografické skupiny mají odlišné postoje a priority, a proto je důležité přizpůsobit komunikaci o krizi biodiverzity těmto skupinám. Ve strategii ochrany biodiverzity musí být zohledněny specifické potřeby a zájmy různých částí společnosti, aby byla úspěšná a dlouhodobě udržitelná.
Ačkoliv se v české společnosti setkáváme v rovině deklarací s vysokou podporou ochrany druhů a rovněž s relativně vysokou hladinou vyjadřovaných biocentrických postojů (jež představují přesvědčení, že příroda má hodnotu sama o sobě, nikoliv jen ve vztahu k lidem), není to dostačující k prosazení mitigačních opatření v oblasti biodiverzity. Do hry vstupuje celá řada skutečností, od nedostatečného porozumění společnosti složitým biologickým procesům, přes nízkou schopnost vědy srozumitelně poznatky předávat, až k rozdílným, často protichůdným, zájmům celé řady stakeholderů reprezentujících široké spektrum společenských, politických či ekonomických skupin a institucí. Důležité je rovněž nastavení formálních pravidel participace veřejnosti v procesech ochrany biodiverzity.
Znalosti a postoje většinové populace k přírodě, potažmo k biodiverzitě, je možné charakterizovat značnou mírou povrchnosti, což na jednu stranu znamená, že se nutně neprojevují v reálném chování lidí, na druhou stranu je možné je do určité míry ovlivnit. Komunikace témat týkajících se přírody, krajiny, biodiverzity je v českém prostředí v mnoha ohledech nedostatečná. Jak vidíme na příkladu vnímání klimatické krize, které se za posledních několik let významně posunulo, je možné znalosti odborníků úspěšně komunikovat. Např. podle tiskové zprávy CVVM „Postoje české veřejnosti ke změně klimatu na Zemi“ (srpen/září 2023) se 90 % české veřejnosti domnívá, že v posledních 100 letech dochází ke změně klimatu na Zemi, a pouze 3 % dotázaných zastávají názor, že lidská činnost ke změně klimatu „vůbec nepřispívá“.
Zároveň je třeba brát na vědomí, že veřejnost může preferovat jiné informace, než ty považované odborníky za klíčové. Navíc jsou ve hře i další faktory, které hrají důležitější roli, než samotné znalosti, jsou to zejména emoce, ale také identita, síla autorit, přímá zkušenost lidí s danou problematikou či reálnost nabízených řešení. Je proto nezbytné, aby přírodovědecké poznatky nebyly prezentovány izolovaně, ale byly propojeny s reálným každodenním životem lidí.
Krize biodiverzity z pohledu práva - Ústav státu a práva AV ČR - Tereza Snopková
Ochrana biodiverzity je z pohledu práva již tradičním cílem právní úpravy, a to v rámci konceptu ochrany přírody. Ochrana je zajištěna na úrovni práva mezinárodního, práva Evropské unie a na úrovni práva národního. Nástroje právní úpravy zahrnují přímé povinnosti, povolovací schémata, ekonomická opatření i možnosti dobrovolných dohod k ochraně přírodních prvků. Přes existenci právní úpravy se však nedaří úbytek biodiverzity zastavit. Tento problém si uvědomuje jak mezinárodní, tak unijní společenství, které přichází s novým přístupem promítnutým do nařízení Nature Restoration Law. Naplňování nových požadavků dopadne na celou společnost, bude se dotýkat nejen států, ale také jednotlivců nebo podnikatelů, a dále také samosprávných celků (obcí a krajů), které hospodaří s určitým územím (a pečují o všestranný rozvoj daného místa a o potřeby svých obyvatel).
Právo je zásadním zdrojem informací mezi státem a veřejností – od ústavní roviny přes zákony až k prováděcím právním předpisům, které stanoví závazné normy chování, standardy ochrany biodiverzity a tomu odpovídající kontrolní a nápravné mechanismy. Právní část projektu tak logicky bude směřovat k naplnění společného úkolu – vytvoření komunikační platformy k ochraně biodiverzity – z pohledu práva. Přitom bude čerpat z poznatků partnerských ústavů AV ČR, které definují konkrétní cíle, kterých má právo dosáhnout (BC, BÚ, ÚBO), nebo poukazují na to, jak je společnost na právní změny připravena (SOÚ).
Rostliny jako biologický základ řešení krize biodiverzity - Botanický ústav AV ČR - Radin Hédl
Rostliny jsou základním stavebním kamenem většiny suchozemských biotopů. Biodiverzitu cévnatých rostlin lze asociovat s více než 340 tisíci popsanými druhy, které vytváří rozmanité funkční a trofické interakce. Většina suchozemské biomasy jsou rostliny, odhadem asi 450 GT uhlíku. To je téměř 6,5krát více než odhadovaná biomasa bakterií a o dva řády víc než biomasa všech živočichů včetně bezobratlých. Rostliny jsou základem pro stabilitu ekosystémů, zabezpečují pozitivní vazbu mezi biodiverzitou a stabilitou, stejně jako další funkce ekosystémů. Mezi všemi přírodními faktory působí na změny biodiverzity rostlin narůstající intenzita lidské činnosti. Klíčem k pochopení současné krize biodiverzity je umět pojmenovat a spolehlivě kvantifikovat rozmanité působení antropogenních a přírodních příčin pozorovaných změn v biodiverzitě. To se neobejde bez širší mezioborové spolupráce, ve které je základním prvkem studium rostlin.
Výzkum změn biodiverzity rostlin a jejich společenstev je dnes silně mezinárodně provázán. V České republice máme díky silné a dlouhé tradici výzkumu k dispozici velké množství dat a na ně navázaných poznatků o rostlinách, jejich prostředí a vazbách s ostatními skupinami organismů. Vědci z akademických institucí včetně AV ČR jsou zapojeni do mezinárodních databázových konsorcií zaměřených na dlouhodobé změny biodiverzity rostlin, na jejichž organizaci se aktivně podílejí. V iniciativě zaměřené na dlouhodobé změny biodiverzity lesních rostlinných společenstev ForestREplot jsme zakládajícími členy a součástí koordinační skupiny. Zkušenosti z této a dalších spoluprací hodláme zúročit v navrhovaném tématu. Využijeme přitom časové řady dokumentující změny biodiverzity v různých typech ekosystémů.
Pouze analýza velkých databází však nestačí k plnému pochopení současné krize biodiverzity a nalézání společensky motivovaných řešení. Koordinovaný výzkum musí být cíleně zaměřen na jevy, které zásadně ovlivňují podobu biodiverzity. Rozhodující vliv mají klimatická změna, znečištění prostředí včetně atmosférické depozice reaktivního dusíku, změny využití krajiny a s tím spojené změny hospodaření, stejně jako biologické invaze, které mohou zcela měnit biodiverzitu původních společenstev. S těmito premisami koncipujeme téma zaměřené na změny biodiverzity rostlin.
Biodiverzita hmyzu jako klíč ke stabilitě ekosystémů - Entomologický ústav AV ČR - BC Lukáš Čížek
Bezobratlí živočichové představují nejrozmanitější skupinu organizmů, vzájemně a s ostatními skupinami provázanou v komplexní síti ekologických vztahů. Mají obrovský význam pro fungování všech klíčových ekosystémů i lidské společnosti. Zajišťují řadu základních ekosystémových služeb: podílejí se na koloběhu živin a tvorbě půdy, opylování i regulaci škůdců zemědělských plodin, slouží jako potrava většině ostatních živočichů. Významná je také jejich role jako škůdců a vektorů řady chorob. S ohledem na obrovskou početnost bezobratlých je celkový pokles biodiverzity dán především úbytkem této klíčové skupiny. Navzdory své rozmanitosti a významu jsou bezobratlí chronicky přehlíženou skupinou. Například význam půdních bezobratlých pro blaho lidstva zcela zásadní, avšak v půdě téměř chybějí charismatické druhy. Vysvětlení rozměru celého problému je proto opravdovým oříškem.
Výrazný a setrvalý úbytek bezobratlých byl zřetelně rozpoznán a doložen teprve nedávno. Vzhledem k velkému počtu druhů a jedinců a značným meziročním fluktuacím v početnosti totiž není vůbec snadné úbytek bezobratlých spolehlivě určit. Spolehlivé informace jsou dostupné pouze pro několik vybraných, atraktivních skupin (např. denní motýli, někteří brouci, nápadní opylovači), a to ještě z geograficky značně omezených oblastí. V těchto skupinách je úbytek biodiverzity překvapivě dramatický, dlouhodobý a pravděpodobně se zrychluje. Dopady uvedených změn až na úroveň lidských společností je obtížné predikovat; pravděpodobně však budou zcela zásadní. Problém se tak pokouší řešit i legislativa – například jedním z hlavních cílů evropského Nařízení o obnově přírody je zastavit úbytek opylovačů.
Zatímco úbytek hmyzích opylovačů vnímá veřejnost i politici jako zásadní problém, úbytek většiny ostatních skupin bezobratlých nejrůznějších typů stanovišť probíhá bez zájmu a uvědomění si možných dopadů. A to navzdory skutečnosti, že například půdní bezobratlí mají zcela zásadní vliv na kvalitu půdy, její schopnost zadržovat vodu a akumulovat uhlík; nebo tomu, že úbytek běžných predátorů či parazitů zemědělských a lesnických škůdců může vést ke značným ekonomickým ztrátám. Tyto a podobné problémy je třeba komunikovat směrem k veřejnosti i politikům, a to na základě vědeckých faktů. K tomu potřebujeme jednak vysvětlovat rozsah a příčiny úbytku bezobratlých, jednak dopady na další organizmy a ekosystémové služby, které bezobratlí zajišťují.
Půdní bezobratlí – skrytý svět pod našima nohama - Ústav půdní biologie a biogeochemie AV ČR - BC, Karel Tajovský
Půdní bezobratlí živočichové jsou velmi důležitou a nedílnou součástí půdního prostředí terestrických ekosystémů. Diverzita v půdním prostředí je ve skutečnosti daleko větší než diverzita nadzemních složek, což bývá často přehlíženo. Většina zástupců půdní fauny žije skrytým způsobem života v povrchových a hlubších vrstvách půd, často jsou pouhým okem nepozorovatelní. Přitom zástupci půdní fauny jsou zcela nezastupitelní v celé řadě procesů, které jsou spojeny s rozkladem organické hmoty na povrchu půdy nebo přímo v ní, jsou nenahraditelní v jednotlivých fázích půdotvorných procesů, v koloběhu živin a jejich zabudovávání do půdy, jsou důležitým faktorem určujícím úrodnost půd. Zatímco úbytek biodiverzity v nadzemních částech terestrických ekosystémů bývá zpravidla dobře patrný (zejména v případě dobře dokumentovaných nebo atraktivních skupin jako jsou motýli nebo opylovači), existují jasné důkazy o úbytku diverzity půdní fauny v degradovaných a zejména intenzivně využívaných zemědělských půdách, avšak velmi málo je známo o stavu a změnách diverzity půdních živočichů napříč všemi ekosystémy. Význam půdních bezobratlých pro blaho lidstva je přitom zcela zásadní, pro objasnění změn však v půdě téměř chybějí charismatické druhy. Objasnit a demonstrovat celou šíři tohoto problému není proto jednoduché.
V uplynulých desetiletích se nám podařilo nashromáždit velké množství dat o struktuře a diverzitě společenstev bezobratlých živočichů, kteří obývají půdní prostředí nejrůznějších terestrických ekosystémů. Máme k dispozici data z půd lesních i nelesních stanovišť v širokém gradientu nadmořských výšek, z přirozených, přírodě blízkých biotopů (včetně údajů z většiny chráněných území ČR), ale také různých agrocenóz, disturbovaných a rekultivovaných stanovišť. Vedle dat počínaje osmdesátými léty minulého století máme nashromážděné údaje z týchž stanovišť z recentní doby, v některých případech s průběžným opakovaným monitoringem, což nám umožňuje posuzovat diverzitu půdní fauny a její změny v čase, v souvislostech se změnami klimatu, pod vlivem různých disturbancí i různých managementových opatření. Využití těchto našich poznatků se nabízí jako dobré východisko pro představení aktuálního stavu půdního prostředí, rizik spojených s devastací a zneužíváním půdního fondu a upozornění na nezbytnost ochrany půd v širších souvislostech.
Krize biodiverzity obratlovců – změny viditelné i pro veřejnost - Ústav biologie obratlovců AV ČR - Jan Zukal
Obratlovci představují rozmanitou skupinu organismů, která je vzájemně provázána v komplexní síti ekologických vztahů, ale zároveň zde najdeme i řadu pro člověka charismatických druhů. Pestrá je také škála ekosystémových služeb, které v různých prostředích zajišťují (například predátoři škůdců zemědělských plodin) včetně přímého ekonomického významu pro člověka (lovná zvěř, rybářství). Na druhou stranu řada druhů obratlovců (například netopýři, hlodavci, velké šelmy), jsou vážně ohroženy lidskou činností, protože jsou v přímém rozporu s lidskými zájmy (rekonstrukce staveb, výstavba FVE a větrných elektráren, chov hospodářských zvířat, kácení stromů). I když se zdá, že veřejná podpora ochrany druhů roste, některé skupiny stakeholderů mají k těmto „konfliktním“ druhům stále negativní postoj, což může ovlivnit celkový postoj veřejnosti.
Početnost populací některých druhů i jejich areál rozšíření přitom prošly v průběhu posledních dvou století výraznými změnami, a některé druhy se ve střední Evropě přiblížily téměř vyhynutí. Primárním důvodem těchto změn je lidská činnost a zejména její dopady na strukturu krajiny, stále výrazněji se však přidává i klimatická změna. Kombinace obou těchto faktorů pak mohou mít drtivé dopady na již oslabené populace živočichů a jejich zbylé populace jsou na hranici životaschopnosti. Zároveň je zřejmé, že některé druhy mohou ze změn profitovat, ať již jde o šíření teplomilných druhů z jihu nebo o druhy invazní, což opět významně ovlivňuje biodiverzitu původních společenstev. U některých druhů jsme svědky i jejich postupného návratu do naší přírody (např. vydra, velké šelmy, kočka divoká, některé druhy netopýrů), nicméně dlouhodobý a významný pokles rozmanitosti i početnosti některých druhů je neoddiskutovatelným a zneklidňujícím trendem dneška i ve středoevropském kontextu.
Hlavním cílem ochrany přírody je zastavit úbytek ohrožených druhů a biodiverzity, nebo jej alespoň zpomalit. K tomu potřebujeme jednak kvantifikovat míru tohoto úbytku a jeho dopady na interakce s dalšími skupinami organismů a ekosystémové služby, které různé skupiny živočichů zajišťují, jednak potřebujeme znát příčiny tohoto úbytku a možnosti, jak situaci zlepšit. To nám pomůže identifikovat i vhodný typ managementu, který povede na jedné straně k zachování biodiverzity a na druhé straně umožní předcházet ekonomickým ztrátám v zemědělství, rybářství a lesnictví, a možným konfliktům mezi zájmy člověka a potřebami ochrany přírody.
Trendy v narušování a odolnost ekosystémů jako předpoklad pro obnovu biologické rozmanitosti - Mikrobiologický ústav AV ČR - Petr Kohout
Porozumění trendům v biodiverzitě je klíčovým předpokladem pro racionální uchopení ohrožení biodiverzity. Směrované změny biodiverzity ovlivňují biologickou, ekonomickou a společenskou kvalitu našeho životního prostředí. Zaměříme na časový vývoj biodiverzity na různých organizačních úrovních včetně fylogenetické a funkční pro rozmanité taxonomické skupiny. Integrací rozmanitých zdrojů dat z ČR a Evropy budeme komplexně zkoumat dynamiku biodiverzity, interpretovat ji v kontextu odolnosti a stability systémů a formulovat předpovědi vývoje na úrovni druhů a společenstev. Tyto předpovědi osvětlí základní mechanismy, které ovlivňují odpovědi biodiverzity na antropogenní tlaky, jako jsou klimatické změny, změny využití půdy, znečištění, průmyslové aktivity a biologické invaze. Naším cílem je napomoci překlenutí znalostních mezer, což umožní vytvoření efektivnějších politických a managementových strategií, které budou odpovídat základním dokumentům jako Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 nebo Nařízení o obnově přírody. Konceptuálně i v rovině konkrétních komunikačních nástrojů pak tato napojení řeší téma 7 předloženého návrhu.
Trendy v biodiverzitě budou analyzovány především v kontextu narušení a obnovy biodiverzity klíčových taxonomicko-funkčních skupin organismů a hlavních ekosystémů ČR. Narušení (disturbance) jsou důležitým přirozeným mechanismem udržování biodiverzity. Avšak člověk svou činností způsobuje nepřiměřeně intenzivní narušení, které může vést k poklesu biodiverzity. Jakmile narušení odezní, biodiverzita se opět obnovuje a okolnosti tohoto procesu určují například odolnost a stabilitu nově ustavených společenstev.
Ve své výzkumné části téma integruje různé zdroje dat o biodiverzitě poskytnuté mimo jiné díky propojením s partnerskými ústavy AV ČR v tomto výzkumném programu (viz témata 3 až 6). Pro porozumění dopadům změn životního prostředí na biodiverzitu a předpovědi budoucího vývoje použijeme pokročilé metody statistické analýzy ekologických dat.
Řešení krize biodiverzity: nexus mezi ochranou biodiverzity a kvalitou života - Ústav výzkumu globální změny AV ČR - Zuzana Harmáčková
Cílem tématu je syntetizovat výsledky projektu v širších souvislostech, od hlediska antropogenních hnacích sil úbytku biodiverzity po dopady krize biodiverzity na kvalitu lidského života. Výsledky projektu budou dále vneseny do kontextu aktuálně vycházející hodnotící zprávy mezinárodní platformy IPBES s názvem IPBES Nexus Assessment, shrnující klíčový význam biodiverzity pro lidskou společnost. Hlavní závěry syntézy budou komunikovány k veřejnosti a dalším relevantním společenským aktérům (viz příloha návrhu programu).
Problematika biodiverzity je klíčová nejen z hlediska ekologického a environmentálního, ale také z hlediska fungování společnosti a kvality lidského života. Téma se zaměří na syntézu napříč aktivitami projektu, s cílem zasadit dosažená zjištění do širšího kontextu hnacích sil úbytku biodiverzity, stejně jako do perspektivy významu biodiverzity pro další sektory lidské činnosti a její dopady na kvalitu života. Analýza proběhne kombinací syntetických přístupů (obsahová a tematická analýza, kvalitativní meta-analýza) a identifikace hlavních průřezových sdělení ve spolupráci s výzkumnými týmy jednotlivých aktivit.
Závěry syntézy budou propojeny s výsledky aktuální mezinárodní hodnotící zprávy IPBES Nexus Assessment, připravovanou experty v letech 2021-2024 a zaměřené na spojitostmi mezi pěti oblastmi, které mají zásadní vliv na kvalitu života lidí: ochranou biodiverzity, ochranou klimatu, produkcí potravin, dostupností vody a lidským zdravím. Hodnotící zpráva byla připravena v rámci IPBES, mezinárodní platformy podobné syntetizující výzkum v oblasti biodiverzity, ekosystémových služeb a udržitelnosti za účelem snazšího využívání znalostí o biodiverzitě ve tvorbě politik. Hodnotící zpráva studuje klíčové provazby mezi biodiverzitou a dalšími částmi nexusu, zaměřuje se na roli společnosti, osobního i politického rozhodování v budoucím vývoji těchto klíčových faktorů, i poznatky týkající se možných řešení. Z hlediska tvorby politik zpráva zdůrazňuje, že politiky redukované na jeden prvek (např. produkce potravin) mohou vést k neúmyslným negativním důsledkům, jako je ztráta stanovišť nebo nedostatek vody. Integrovaný politický rámec, který zohledňuje roli biodiverzity, může maximalizovat společné přínosy a snížit rozpory mezi biodiverzitou a dalšími částmi nexusu. Syntéza projektu tak bude navázána na širší kontext aktuálního dění v oblasti biodiverzity na rozhraní mezi výzkumem a tvorbou politik v mezinárodním měřítku.