25.9.2026
Více než sto odborníků z Česka a Rakouska se ve dnech 23.–25. září 2026 setkalo v Hnanicích na mezinárodní konferenci Monitoring přírody bez hranic. Správa Národního parku Podyjí a rakouský Nationalpark Thayatal představily výsledky výzkumu a monitoringu přírody obou parků i zkušenosti s jejich využitím v péči o chráněná území. Konference se konala v rámci přeshraničního projektu BioReMo. Interreg AT-CZ
Přednášky se věnovaly aktuálním výzkumům, dlouhodobému sledování přírodních jevů i významu odborných poznatků při plánování každodenní péče o národní parky. Diskutovalo se také o soužití chráněných území s místními obyvateli a návštěvníky. Vědecký program doplnily exkurze do Podyjí a Thayatalu.
Jedním z důležitých témat byla koordinace monitoringu na obou stranách hranice. Čeští a rakouští odborníci v projektu BioReMo sjednocují metody sběru dat, aby bylo možné výsledky lépe porovnávat. Společný monitoring pomáhá nahlížet na přírodní území jako na celek, který rozděluje státní hranice pouze na mapě.
Mezi přednášejícími byl také Radim Hédl z Botanického ústavu AV ČR s příspěvkem Obnova pařezin z pohledu biodiverzity.
Obnova pařezin může podpořit lesní biodiverzitu
Pařezení je tradiční způsob hospodaření, při němž se stromy v krátkých intervalech, obvykle po 5 až 30 letech, seřezávají a znovu vyrůstají z pařezů. V minulosti bylo rozšířené zejména v nížinách, později však od něj lesníci ustoupili. Obnova této praxe dnes může pomoci vracet do lesů světlejší a pestřejší prostředí.
Výzkum Radima Hédla a jeho spolupracovníků v Národním parku Podyjí a na Pálavě ukazuje, že po zásahu rychle přibývá druhů rostlin. Obnovované plochy mohou nabídnout prostor také vzácným a ohroženým druhům; současně se na nich mohou šířit i druhy invazní. Výsledek závisí na konkrétním stanovišti a vývoji porostu. Pařezení tak může být jedním z nástrojů podpory biodiverzity, jeho přínos je však třeba posuzovat s ohledem na místní podmínky.
Přednáška k nahlédnutí: Hédl 35 let NP Podyjí